Před zimním ligovým spánkem na Kladně

 Na Kladně jsme měli možnost hrát na přírodním povrchu, což je na přelomu října a listopadu potěšující. Na druhou stranu bylo už od rozcvičky jasné, že budou mít všichni aktéři co dělat aby na drncáku nějakým způsobem udrželi míč u nohy. Někdo se s tím pral ale někdo, třeba Krýša, vypadal, že mu je to vlastně jedno jestli hraje na rovné UMT nebo na přírodní hrbolaté trávě.

Celý zápas se nesl ve stejném duchu. Soupeř velice rychle dostupoval, nám se většinou dobře podařilo přejít přes "první linii", dál jsme ale nebyli tolik přesní a nadějné situace jsme nedotáhli do kvalitního finále. Soupeř pak hrál po zisku míče rychle nahoru, kde jsme to měli lehce na riziko. Velká pochvala pro naše obránce jak celý zápas zvládli rychlostně, soubojově ale třeba i dobrým odhadem na vykopávané míče od soupeřova brankáře.

Vstřelili jsme první gól a obraz hry se neměnil. Čekalo se, jestli se nám z mnoha útoků podaří dát další a nebo se soupeři povede rychlý brejk nebo mu pomůžeme nějakou chybkou zapříčiněnou ať už nerovností nebo snahou hrát maximálně konstruktivně. Vzadu jsme byli ale opravdu hodně pozorní a tak jsme to byli my kdo odskočil. Zlomový byl asi gól Oliho Ondici na 4:1, který padnul krátce po soupeřově snížení na 3:1 a těsně před přestávkou. To dodalo klukům klid a soupeři vzalo vítr z plachet.

Ty důležité momenty, které rozhodovali jsme si vypracovali hlavně chytrostí a pohotovostí, kde jsme byli prostě o vteřinu, o myšlenku před soupeřem. Díky tomu jsme zvládli 9. ligové utkání v řadě vyhrát a těšíme se, že sérii na jaře natáhneme.